aktualizováno: 30.07.2018 10:36:30 

 

 

Odchod štěňátka do nové rodiny je velká změna pro obě strany. Oběma se razantně změní dosavadní život.

Zde je několik rad jak postupovat při krmení, výchově, socializaci a zajištění jeho bezpečí.

V době odběru (cca 7 týdnů věku) od nás štěňátka odchází odstavená na syrovou masitou stravu s přílohami a podílem mléčných bílkovin. Krmení dostávají 4 – 5 x denně dle žravosti konkrétního vrhu. Krmná dávka by měla být podána při „pokojové“ teplotě či lehce ohřátá. Nekrmte je zmrzlým masem. Krmíme komerčně vyráběné mleté krmné směsi různých druhů masa, chrupavek a kostí. Vše v syrovém stavu. Varem se zničí pro štěně důležité vitamíny a kosti získávají nebezpečnou „tvrdou“, štěpivou až nestravitelnou strukturu. K masu přidáváme vařenou rýži nebo těstoviny a kysané zelí. Zelí je důležitým, přirozeným zdrojem vitamínu C, který si mladý psí organismus nedokáže v dostatečném množství z krmiva vyrobit a který je, mimo jiné důležité vitamíny a stopové prvky, nutný ke správnému růstu kostry. Dospělý, zdravý pes dokáže pokrýt potřebu vitamínu C výrobou ve vlastním těle. Mléčnou bílkovinu podáváme ve formě tvarohu, sýru, jogurtu atd. Nikdy nepodávejte štěněti sladké kravské mléko, může způsobit závažné zažívací problémy. Malým štěňatům zpestřujeme bílkovinnou dávku krmiva dětskými piškoty, rozpuštěnými v horké vodě a Tatra mléku z konzervy (kondenzované, zahuštěné NESLAZENÉ mléko, které se používá do kávy). Toto mléko nevyvolává zažívací problémy jako sladké kravské. Do rozpuštěných piškotů zamícháme tvaroh a můžeme přidat lžičku medu, či vaječný žloutek. V průběhu růstu psa a vývoje jeho žravosti se snažíme zařazovat do krmné dávky také syrové ovoce a zeleninu. Každý pes je jiný a preferuje jiné druhy ovoce a zeleniny. V tomto je nutné přizpůsobit se konkrétnímu jedinci. Dále je vhodné přidávat např. pivovarské kvasnice, drcený šípek, mořskou řasu atd. Denní krmná dávka nemusí být vždy 100% „vyrovnaná“, stačí když pokryjete potřeby psa na pestrou stravu v horizontu 7 – 10 dnů, střídáním různých druhů masa, příloh, ovoce či zeleniny. Pro štěně v rychlém období růstu, které u čsv nastává okolo 3. měsíce, je dobré přidat kloubní výživu pro správný, zdravý vývoj kostry. Štěně krmené syrovým masem je ve věku cca 2,5 – 3 měsíce bez problémů schopné rozkousat celé kuře včetně kostí či jiné druhy kostí a chrupavek v syrovém stavu. Kosti jsou velice důležitá součást krmné dávky štěňat. Z nich získává organismus látky potřebné pro vývoj vlastní kostry. Z celých kostí začínáme podávat nejdříve kuřecí skelety, později křídla a pak i celé kuře. U hltavých štěňat je dobré podat psu větší porci kuřete, aby muselo před jeho polknutím použít zuby a porci rozkousat. Výživný stav štěněte kontrolujte pohmatem. Vždy by jste měli lehce nahmatat žebra, pokrytá malou vrstvou podkožního tuku. Štěně nesmí být vychrtlé a už vůbec ne tlusté. Pokud máte potřebu štěně při krmní rušit, či mu sahat do misky, vždy mu do misky přidávejte malé porce krmiva, nikdy mu misku neberte a nevyžadujte od něj podřízenost v takové situaci. Zkuste si představit sebe hladového jako vlk, kterak vám někdo bez důvodu bere talíř, který před vás před pár minutami postavil. Nikdy nedovolte dětem, aby na psa v takových situacích sahaly. Pokud by pes kousl, dostanete se do nepříjemné situace, ve které budete muset psa trestat za něco, za co v podstatě nemůže (jedná instinktivně).

Nevěřte pověrám, že pes krmený syrovým masem bude zlý.  Povahu psa formují zkušenosti s lidmi, nikoli jeho strava.

A nyní několik slov k učení čistotnosti štěněte. Schopnost štěněte venčit se mimo dům či byt je vždy a 100% ve vašich rukách. Na vás záleží, jak rychle štěněti tento návyk vtisknete a jak rychle bude schopné venčit se pouze venku. Vždy po probuzení okamžitě štěně vyneste ven (a to i v noci) a po vyvenčení přehnaně pochvalte. To samé udělejte po jeho krmení.  Ze začátku se budou štěněti stávat nehody doma poměrně často i po vyvenčení, protože je ještě příliš malé na to, aby moč či stolici udrželo do dalšího venčení. Nikdy štěně za nehody netrestejte, a už vůbec mu nemáchejte v jeho „produktech“ čenich. Štěně nedělá schválnosti, vykonává jen běžnou potřebu, stejně jako vaše malé miminko.

Bezpečnost štěněte je nutné zajistit již od prvních dnů. Nikde nenechávejte volně elektrické kabely, jsou velkým lákadlem pro ostré zuby. Počítejte s tím, že štěně bude mít tendenci ochutnávat vše, co bude pro něj nové a zajímavé. Opět stejné chování jako u malých dětí … Schodiště zajistěte před pádem štěněte atd.

Je vhodné štěně učit již od prvních dnů samostatnosti. Vybudovat si závislost na své osobě je velice jednoduché, ale odbourat jí v pozdějším věku, je hodně svízelné a někdy hraničící se zdravím psa, či psychickým zdravím vás i vašich sousedů. ČSV jsou schopni za svým majitelem dlouhé hodiny tesknit, prokousávat zavřené dveře, ničit ve stresu ze samoty zařízení bytu a dokonce vyskočit z okna či balkonu bez ohledu na výšku podlaží. Proto doporučuji všem majitelům pořídit kotec, prostornou klec, či bezpečnou místnost, která bude pro psa místem určeným k odpočinku, krmení a čekání na vás. Nikdy tyto prostory nepoužívejte za tres, vždy se snažte, aby zvíře do nich odcházelo unavené (procházka, hra atd.) a vždy na něj zde čekala nějaká atraktivní hmotná odměna. Je vhodné psa v těchto prostorách krmit a nechávat mu zde např. kost na hraní a zabavení se. Na tuto problematiku navazuje i pobyt psa na zahradě. Snažte se zajistit takové oplocení pozemku, aby pes neměl nikdy možnost naučit se utíkat. Tento zlozvyk je téměř nemožné odbourat … jakmile pes zjistí, že se venku a bez vás! nachází mnoho zajímavých věcí, stává se soužití s ním „bojem“ kdo z koho ve smyslu zabránit mu dalším promyšleným útěkům. Nikdy neodcházejte z pozemku takovým způsobem (nevím jak to lépe vyjádřit) aby měl pes tendenci hledat možnost, jak vás následovat, samozřejmě v případě, že skutečně nemáte nepřekonatelný plot. Pes, který za vámi plot překoná, bude toto činit i později a to jen pro zábavu. Pokud psu nedáte svých chováním šanci na útěk vůbec myslet, může dobře fungovat i za plotem, který je mnohem nižší než jeho fyzické schopnosti ho překonat. Zkrátka na útěk se nenaučí myslet.

Socializace štěněte je velmi důležitá kapitola pro vývoj osobnosti vašeho psa. Čsv má schopnost socializace pouze v určitém omezeném věku. Tzn. co v tomto věku zanedbáte, později jen moc obtížně doženete. Základem zdárné socializace je vyhledávat se psem různá cizí prostředí, město, ruch, situace, prostředky dopravy atd. a to hned po několika dnech pobytu u vás. Dále je vhodné nechat psa hladit od všech lidí, kteří mají o kontakt s ním zájem. Pes musí mít s lidmi jen pozitivní zkušenosti, aby u něj nevznikla averze vůči tomuto živočišnému druhu a to jak ve smyslu strachu, či naopak útoku. Nemusíte se bát, že váš pes hlazený různými lidmi, nebude později hlídat váš majetek. Čsv jsou v dospělém věku moc dobří hlídači a u mnohých se stále zachovává určitá dávka nedůvěřivosti. Malé štěně mějte v rušném prostředí vždy zajištěné vodítkem! Může se totiž stát, že v panice před neznámým předmětem nebo hlukem uteče a budete mít problém ho chytit. Dále je vhodné se psem navštěvovat místa, kde se může sekávat s jinými, neagresivními psy. Nikdy nenechte své štěně od jiných psů „rovnat“ a stejně tak to nedovolte dělat později vašemu psu. Psi nejsou ti, kdo by měli rozhodovat o svém postavení, jste to vždy a pouze vy! I přes veškeré vaše úsilí se bude váš dospělý pes jednoho dne „poměřovat“ se psy stejného pohlaví a v takovém případě musíte vždy zasáhnout a zabezpečit ho tak, aby nemohl nikomu ublížit. Ideální je takovým situacím předcházet a psa ovládat na základě jeho poslušnosti. Štěně nenechávejte bez dozoru s dospělým psem, který by mu mohl, ve snaze vyhnout se jeho dotěrnému snažení o kontakt, ublížit. I ti nejklidnější psi mají své hranice trpělivosti.

U štěňat, hlavně samců, se často setkáte s vrčením při manipulaci, zvedání a vůbec rušení při zajímavých činnostech. Nehleďte na jejich projevy nevole a dále dokončete manipulaci, kterou jste započali. Snažte se ke psu promlouvat vlídně, uklidňovat ho, že o nic nejde, či se snažit převést jeho chování v legraci. Fyzické tresty za vrčení mohou končit strachem psa z vás a ten často přechází v obraný útok. Psa učte prohlížení zubů, uší, zvedání, otírání tlapek, otáčejte ho při hře na záda, drbejte na břiše atd. Vždy se chovejte rozhodně a vlídně.  Nikdy se neřiďte radami typu – ukaž mu kdo je tady pánem, otoč ho na záda atd. Čsv težko snáší jakoukoli formu násilí, vždy hledejte jinou cestu, jak se s nimi domluvit.

Závěrem bych chtěla napsat toto: Nesnažte se z čsv dělat podřízeného a nemyslícího otroka ale příjemného a vás uznávajícího parťáka. Jestli správně pochopíte jejich osobnost, už nikdy nebudete chtít psa jiné rasy.

 

TOPlist